|
|
Mimořádně opravné prostředky v systému civilního procesu
Bělohoubek, Karel ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
[Mimořádné opravné prostředky v systému civilního procesu] Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o českém systému mimořádných opravných prostředků v civilním procesu, a to nejen o jejich historické genezi a současném fungování, ale rovněž se zaměřením na aktuální otázky, které se s nimi pojí, zejména v souvislosti s chystanou rekodifikací civilního procesu. Diplomová práce je strukturována do kapitol a je členěna na část obecnou a část zvláštní. V části obecné, do níž spadá kapitola první, se autor pokouší vymezit základní otázky mimořádných opravných prostředků a jejich odlišení od prostředků řádných. Pozornost je tak věnována tématu právní moci, opravných systémů nebo rovněž vymezení druhů vad rozhodnutí, pomocí čehož můžeme jednotlivé mimořádné prostředky odlišit jeden od druhého. Do části obecné spadá rovněž historický exkurz do právní úpravy od civilního řádu soudního z roku 1895 až po zákon č. 404/2012 Sb., kterým došlo k zásadní změně přípustnosti dovolání. Část obecná je uzavřena objasněním otázky konkurence mimořádných opravných prostředků a komparací se systémem Slovenska ve světle aktuální zdejší rekodifikace civilního procesu. Část zvláštní, do níž řadím kapitolu druhou až šestou, je uvozena popisem aktuální podoby mimořádných opravných prostředků v České republice. Pozornost je tak věnována...
|
|
|
Jurisdiction and Admissibility in the Czech Republic's BITs
Heroutová, Kateřina ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Pravomoc tribunálu a přípustnost nároků ve dvoustranných dohodách na ochranu a podporu investic uzavřených Českou republikou Cílem práce je zjistit, zda vysoký počet mezinárodních investičních arbitráží, kterým musela v minulosti Česká republika čelit, je částečně zapříčiněn formulací českých BIT. Práce se zaměřuje na otázku pravomoci tribunálu případ rozhodnout a na otázku přípustnosti nároku, neboť tyto dvě otázky jsou v rozhodčím řízení kladeny jako první. Práce se skládá ze šesti částí. První část je úvodní. Druhá část vysvětluje pojem jurisdikce tribunálu a přípustnost nároku a jejich ýásouvislost s BIT. Třetí část práce se zabývá fenoménem označovaným anglickým názvem "treaty shopping". Nejprve zkoumá případy, ve kterých byl investor z této činnosti obviněn a dále zkoumá argumentaci a ustanovení, která byla v případech použita. Následně zjišťuje, zda jsou podobné doložky obsaženy i v dalších BIT uzavřených Českou republikou, a zda by se jejich znění měla upravit, aby byla ustanovení proti "treaty shopping" účinnější. Čtvrtá část práce zkoumá případy paralelních rozhodčích řízení. Ve struktuře obdobné jako v předchozí kapitole zjišťuje, jaké argumenty a ustanovení byly tribunálu předloženy, jak se s nimi tribunál vypořádal, a zda jsou podobné doložky k nalezení i v ostatních...
|
|
|
Dovolání v civilním procesu
Černá, Karolína ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Dovolání v civilním procesu představuje jeden z mimořádných opravných prostředků, který má sloužit jako poslední možnost přezkumu rozhodnutí nižší soudní instance ze strany obecného soudu, a to přestože je takové rozhodnutí již v právní moci. Vzhledem k uvedenému je tak nezbytné, aby byla zákonná úprava nastavena takovým způsobem, že je narušení již nastolených právních vztahů zanedbatelné v porovnání se zájmem na přezkumu a dosažením spravedlnosti. Prostřednictvím dovolání plní Nejvyšší soud své dvě základní funkce, a to zajištění individuálních práv a dále sjednocení judikatury a dotváření práva. Právě vyvážení těchto funkcí vedlo v minulosti k přijetí relativně většího počtu novel občanského soudního řádu spojených s dovoláním, přičemž lze však říci, že je současná právní úprava (v základních obrysech) již de facto od účinnosti zákona číslo 404/2012 Sb. stálá. Většina novel souvisela s nastavením přípustnosti dovolání, která určuje, do jaké míry budou naplněny základní funkce Nejvyššího soudu. Vymezení předpokladů přípustnosti dovolání společně s vymezením dovolacího důvodu představují jedny ze základních náležitostí dovolání, které však činí v praxi dovolatelům nemalé obtíže, a to jistě i s ohledem na nejednotnou judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. S těmito náležitostmi rovněž...
|
|
|
Změna žaloby
Urban, Daniel ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Změna žaloby Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá změnou žaloby, tedy jedním z procesních, dispozičních úkonů žalobce v civilním soudním řízení. Zkoumá změnu žaloby ve vztahu k civilnímu spornému řízení a činí tak na podkladě poznatků teoretických, doktrinálních i praktických, tedy rozhodovací praxe soudů. Změna žaloby patří mezi základní právní instituty civilního procesu a neodmyslitelně souvisí se zásadou dispoziční, projednací, ale též s předmětem řízení jako takovým. Dává žalobci možnost disponovat s předmětem řízení po zahájení řízení a upravovat tak svůj procesní nárok. Tato diplomová práce si v této zásadní době, kdy český civilní proces stojí před rekodifikací, pokládá zásadní otázku, zda je současná právní úprava změny žaloby, doslova legislativně změny návrhu, uspokojivá, či zda je změna žaloby tím právním institutem, který ke zmíněné rekodifikaci vyhlíží s vidinou lepší budoucí úpravy. Tuto otázku podrobuje práce zkoumání zejména co do přípustnosti změny žaloby, dále co do její souvislosti s předmětem řízení, jelikož změna žaloby je změnou předmětu řízení. Tato práce však neponechává stranou ani dílčí otázky se změnou žaloby související, ať se jedná o souvislosti s řízením odvolacím, se zákonnou koncentrací řízení či s řízením, v němž soud není vázán návrhy účastníků. Závěry, ke kterým práce...
|
|
|
Jurisdiction and Admissibility in the Czech Republic's BITs
Heroutová, Kateřina ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Pravomoc tribunálu a přípustnost nároků ve dvoustranných dohodách na ochranu a podporu investic uzavřených Českou republikou Cílem práce je zjistit, zda vysoký počet mezinárodních investičních arbitráží, kterým musela v minulosti Česká republika čelit, je částečně zapříčiněn formulací českých BIT. Práce se zaměřuje na otázku pravomoci tribunálu případ rozhodnout a na otázku přípustnosti nároku, neboť tyto dvě otázky jsou v rozhodčím řízení kladeny jako první. Práce se skládá ze šesti částí. První část je úvodní. Druhá část vysvětluje pojem jurisdikce tribunálu a přípustnost nároku a jejich ýásouvislost s BIT. Třetí část práce se zabývá fenoménem označovaným anglickým názvem "treaty shopping". Nejprve zkoumá případy, ve kterých byl investor z této činnosti obviněn a dále zkoumá argumentaci a ustanovení, která byla v případech použita. Následně zjišťuje, zda jsou podobné doložky obsaženy i v dalších BIT uzavřených Českou republikou, a zda by se jejich znění měla upravit, aby byla ustanovení proti "treaty shopping" účinnější. Čtvrtá část práce zkoumá případy paralelních rozhodčích řízení. Ve struktuře obdobné jako v předchozí kapitole zjišťuje, jaké argumenty a ustanovení byly tribunálu předloženy, jak se s nimi tribunál vypořádal, a zda jsou podobné doložky k nalezení i v ostatních...
|
|
|
Optimalita výběrového rozptylu
Gleta, Filip ; Kulich, Michal (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent)
Je známo, že nejpoužívanější odhady rozptylu a směrodatné odchylky pro nezávislá stejně rozdělená data nejsou optimální ve smyslu střední čtvercové chyby. Cílem této práce je prozkoumání a shrnutí různých přístupů k hledání vylepšených odhadů plynoucích zejména z inovativních idejí, které prezentoval Stein (1964). Uvažován je bodový odhad rozptylu a směrodatné odchylky. U každého ze získaných vylepšení probíhá diskuse, zda je nový odhad přípustný vzhledem ke střední čtvercové chybě. Následně je jednoduchými simulacemi pro různá rozdělení ověřeno, zda navrhovaná vylepšení vedou v praxi k lepším výsledkům. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Žaloba na nečinnost podle článku 265 SFEU
Hrabalová, Jana ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Hubková, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou žaloby na nečinnost, která je upravena v čl. 265 SFEU. Smyslem žaloby na nečinnost je obrana proti protiprávní nečinnosti orgánů, institucí a dalších subjektů EU. Obsahem práce je charakteristika žaloby na nečinnost, vymezení podmínek přípustnosti, srovnání žaloby na nečinnost s žalobou na neplatnost a analýza rozhodnutí SDEU. Cílem práce je na základě teoretických zjištění a analýzy příslušných rozhodnutí SDEU určit důvody nízké úspěšnosti žaloby a pokusit se formulovat pravidla podání žaloby tak, aby podaná žaloba byla úspěšná.
|
host ::
RSS.